Reader's blog

 Takhle knížka teda slušně podceňuje následky šikany. A to teda není moc dobře. Mám takový pocit, že všechny holky, které si tuhle knůžku přečtou, budou mít pocit, že šikana není nic špatného, protože vás ten agresor tajně celou dobu miluje... To není moc zdravé.

Každopádně příběh Tatum, přezdávané Tate (to jméno se mi líbí) je docela zajímavý. Když jí bylo deset, přistěhovala se svým taťkou do nového domu vedle mamky/alkoholičky se svým synem. Ona a ten kluk, Jared se hned spřátelí a jsou prostě BFF, ale pak se stane něco velmi nečekaného. Jared na jedno léto jede ke svému tátovi a když se vrátí, Tate nenávidí. A nejen to, ve škole, na střední ji začne i pořádně šikanovat.

Spolu se svým kamarádem Madocem ji ponížují, pomlouvají a zesměšňují ji. A tak to jde celé tři roky, než se Tate rozhodne a na rok odjede na studium do Francie a když se vrátí zpátky na svůj poslední rok rozhodne se vracet údery.

A pak už to není ta milá holka. Nebo jako je, ale ne tak zcela. Všechno je to takové zamotané. Jako chápu, že někteří lidé mají tu sílu odpustit těm, co je šikanovali - koneckonců já to udělala taky - ale odpustit jim a ještě si s nimi začít? To je prostě až moc nereálný, asi.

Protože to, co ji Jared dělá je fakt hnus. Když si začne s její kamarádkou K.C., jenom proto aby Tate ublížil, mám chuť z něho zvracet i já. Jako jo, setkal se z týráním ze strany svého otce to osudné léto (zase ten ohraný příběh o neštěstí hlavního mužského hrdiny), ale to ho přece neomlouvá z toho, že je to takový idiot. A ani to, že se jí omluvil a řekl, že jí tím vlastně chránil (STUPID!), to prostě nezachránilo.

I dunno, ten příběh nebyl špatný, přečetla jsem to za osm hodin, takže mě to chytlo, ale teď když nad tím tak přemýšlím, tak se mi prostě nelíbí, že autorka šikanu tolik zlehčovala.

Ohodnotila jsem jí třema hvězdičkama a to hlavně kvůli čtivosti.