When It Rains
Tak, kde začít, co? Ani pořádně nevím, jak bych tuhle emocionální smršť měla popsat.
Tahle knížka je o bolesti. Je o ublížení a o pokus sebevyléčení, je o ztracenosti smyslu života, je o naději, ale i o žalu, který naději střída, je o nemoci, o smrti, o vyrovnávání se smrtí. Je o Kate, Asherovi a o Beauovi, přičemž každého z nich něco bolí.
Kate byla znásilněna a jako mnoho mladých obětí o tom nikomu neřekla. Uzavřela se v tom traumatu, znovu a znovu ho prožívala a všechny od sebe odehnala, všechny kromě Beua.
Asher se jednou nezodpovědně opil a nechal svoji nejlepší kamarádku Megan odjet pryč a ona umřela. Bolí ho ta ztráta a ještě víc ho bojí ten "trest", který si myslí, že za to dostal - leukémie.
A Beau bolí láska. Je totiž těžké milovat někoho, kdo bojí vlastního stínu a kdo se nakonec obrátí k někomu jinému. Je těžké sledovat jak ji to pak ubíjí, když umírá, je těžké ji u toho poskytovat pomoct a ještě těžší je neodejít. A Beau zůstane a počká na tu, kterou tak miluje, na Kate.
Příběh vlastně tak nějak začíná, když Beau odjede na vysokou, zatímco Kate, která se potom, co se jí stalo, bojí vytáhnout paty z domu, zůstává v rodném městě. Kate neví, co si má bez něho, svého nejlepšího přítele počít, ale zároveň ho nechce stahovat svou zátěží dolů. A pak se v jídelně, kde pracuje, objeví Asher. A oba si hned padnou do oka. Asher jí pomáhá vyrovnat se s jejími strachy, Asher jí znovu přivede k úsměvu, Asher je tu prostě pro ni, ať už se stane cokoli.
A Beau se ji zatím vzdaluje...
Jenže pak se Kate dozví, že má Asher rakovinu a celou tu dobu to věděl. Pro něho už není pomoci, den ode dne slábne a Kate zůstává při něm až do úplného konce, až do doby, co umře, až do pohřbu a vlastně i do konce svého života.
Jak říká Kate, je ale rozdíl mezi "soul mates" a "true love". Asher byl její zpřízněná duše, ale Beau, to její pravá láska. A tak na konci knížky je s tím, s kterým byla i na začátku.
Propracovanost postav, děj, varování i pravdivá hodnota knížky to všechno mě okouzlilo.
Pět hvězd ;)